Mapování potřeb, ideace a prototypování probíhá v rámci výzvy č. 057 Operačního programu Zaměstnanost plus realizované v projektu “Síla a křehkost: profesní opory v péči o rodiny zasažené perinatální ztrátou” s reg. číslem CZ.03.03.01/00/23_057/0004559.
Z mapování potřeb nám postupně vznikaly vizuální mapy, které ukazují, kdo všechno se v perinatální paliativní péči setkává kolem rodiny v centru dění. Zachycují vztahy mezi profesemi a službami a odkrývají konkrétní potřeby odborníků. Tyto vhledy se staly základem pro ideaci prototypů a jejich následné vytváření.
Od začátku letošního roku jsme se s týmem zaměřili na mapování potřeb různých aktérů v oblasti perinatální ztráty. Hovořili jsme s odborníky z nemocnic, sociálních služeb, psychoterapie i komunitní podpory. Sbírali jsme zkušenosti, vnímali překážky, a společně hledali, jak by se péče v nejtěžších životních chvílích mohla stát více propojenou, dostupnou a podpůrnou.
Z těchto rozhovorů, workshopů a testování postupně krystalizovaly konkrétní nápady, které jsme zachytili do tzv. koncept posterů – vizuálních myšlenkových map, jež nám pomáhají strukturovat poznatky a současně sdílet vznikající prototypy s dalšími lidmi z praxe.
Prvním otestovaným konceptem se stalo Duchovní zastavení – prostor pro pomáhající profesionály, kde mohou sdílet a čerpat podporu. Začalo to rozhovorem s kaplanem Matějem Hájkem a designérkou, na jehož základě vznikl první poster. V dubnu jsme pak uspořádali online setkání, které potvrdilo, že tento formát má velký smysl. Z dotazníků a reflexí jsme získali cennou zpětnou vazbu, kterou dále zapracováváme. Na podzim nás čeká další testování – online i osobně na konferenci.
Další oblastí je deliberativní praxe, tedy způsob vedení strukturovaných rozhovorů, které umožňují zapojit různé perspektivy a hledat řešení i v těžkých tématech. Vyzkoušeli jsme ji v sérii workshopů – pro psychoterapeuty i zdravotníky v kontextu paliativní péče. Každé setkání přineslo nové vhledy, jak lze tuto metodu využít nejen pro podporu jednotlivců, ale i pro změnu fungování týmů a nemocnic. I zde koncept poster pomohl zmapovat zkušenosti a posunout debatu dál.
Velkou pozornost jsme věnovali také mapám profesních opor a tématu tzv. zdravé práce. Během supervizí a konzultací s nemocničními týmy se ukázalo, jak zásadní je nejen odborná erudice, ale i kvalita vztahů a prostředí, ve kterém lidé pracují. Společně jsme hledali, co týmy nejvíce potřebují, a z těchto podnětů vzniká prototyp služby, který propojuje podporu zdravého pracovního prostředí s konkrétními nástroji, jež lze využít i v krizových situacích.
Na základě rozhovorů s dulami a testování v Praze a Brně jsme přepracovali původní představu kurzu do jednodenního formátu doplněného o online skupiny. Pilotáže potvrdily, že kurz naplňuje potřeby této profese – nejen v oblasti perinatální ztráty, ale i v rozvoji dovedností při práci s krizí či komunikací. Ohlas zaznamenalo i květnové online síťovací setkání, kde jsme prezentovali vhledy z kurzu.
V diskusi o budoucnosti porodní asistence se objevila inspirativní role tzv. bereavement midwife – porodní asistentky specializované na podporu při perinatální ztrátě. Shromáždili jsme data a podněty z praxe, která nyní zpracováváme do posteru a případových inspirací.
Nejvíce komplexním tématem je koordinace péče, která se ukázala jako klíčová už v úvodních rozhovorech a workshopech. Je to oblast, kde se setkává zdravotnictví, sociální služby i podpora pozůstalých. Společně s externím týmem odborníků jsme vytvořili první vizuální prototyp ve formě „kostiček“, které reprezentují jednotlivé komponenty systému. V červenci jsme jej testovali s lékařkami a sociálními pracovníky, získali cennou zpětnou vazbu a připravujeme další verzi k ověřování v praxi.
Ať už šlo o duchovní zastavení, deliberativní praxi nebo koordinaci péče, společným jmenovatelem bylo jedno: setkávání a propojování lidí z různých profesí a perspektiv. Teprve když zazní různé hlasy a zkušenosti, lze hledat řešení, která budou funkční a skutečně podporující.
Naše koncept postery a myšlenkové mapy tak nejsou jen vizuálním výstupem. Jsou stopou po společné cestě, která propojuje odborníky i lidi s osobní zkušeností, a ukazují směr, jak posouvat péči o rodiny v těžkých situacích k větší citlivosti a udržitelnosti.
