Perinatální ztráta je náročná i pro zdravotníky a další pomáhající profesionály, kteří rodiny v těchto situacích doprovázejí.
V roce 2025 jsme v rámci projektu: Perinatální paliativní péče: vzděláváním a podporou k empatii a odbornému porozumění cílili na kompetence, jistotu a citlivost odborníků, kteří pracují s rodinami po perinatální ztrátě a tím přispět k tomu, aby se rodiče v těchto chvílích setkávali s respektem, pochopením a skutečnou podporou.
Projekt se zaměřil na vzdělávání zdravotníků a zdravotnic v přímé péči – porodních asistentek, lékařek a lékařů, sester, personálu gynekologických ambulancí, neonatologických oddělení i genetických poraden. Zapojeny byly také duly, sociální pracovnice a pracovníci, kaplani a další profese, které s rodinami v těchto situacích přicházejí do kontaktu.
V rámci projektu probíhaly odborné workshopy, semináře a tematické vzdělávací bloky zaměřené například na:
Důraz byl kladen nejen na předávání informací, ale také na rozvoj empatie, sebereflexe a porozumění prožívání rodičů.
Součástí projektu byly také facilitované skupiny a focus group setkání, kde měli účastníci možnost sdílet vlastní zkušenosti z praxe, otevírat náročná témata a společně hledat cesty, jak péči o rodiny zlepšovat. Tento formát se ukázal jako mimořádně cenný, umožnil pojmenovat obtíže, normalizovat nejistoty a posilovat pocit, že v tom odborníci nejsou sami.
Vznikl tak bezpečný prostor pro dialog mezi různými profesemi, který podporoval vzájemné porozumění a respekt.
Projekt nabídl také možnost individuálních odborných konzultací, jak k jednotlivým případům, tak k nastavování péče, týmové spolupráci či osobnímu zvládání zátěže. Tyto konzultace pomáhaly zdravotníkům a dalším profesionálům získat jistotu v náročných situacích a posilovaly jejich profesní odolnost.
Důležitou součástí byla rovněž poradenská linka, která poskytovala podporu a oporu v konkrétních situacích z praxe.
Projekt kladl velký důraz na síťování a propojování odborníků napříč institucemi a profesemi. Probíhala setkání, která podporovala vznik kontaktů, sdílení dobré praxe a budování funkčních vazeb mezi zdravotnickými zařízeními, sociálními službami a dalšími organizacemi.
