Porod mrtvého miminka

Rodina se musí v době 96 hodin od oznámení úmrtí miminka rozhodnout, zda své miminko pojmenují a zda ho budou chtít pohřbít. 

Pokud rodina není o této lhůtě informována a lhůta uběhne bez vyjádření rodičů, dítě je zpopelněno a uloženo do společného hrobu v rámci sociálního pohřbu. 

Lhůta začíná běžet od okamžiku předání „Listu o prohlídce zemřelého“.

POZNÁMKY K ZÁKONNÉ LHŮTĚ 96 HODIN (ROZHODNUTÍ O POHŘBU):

U mrtvě narozených dětí se lhůta počítá od okamžiku vyrozumění blízké osoby o úmrtí. Ve většině případů  to bude přirozeně blízko okamžiku porodu. Pokud by byla žena v anestezii a nemohla být o úmrtí vyrozuměna, vyrozumí se následně poté, co se probere, nebo se vyrozumí otec dítěte. Od okamžiku vyrozumění některého z nich běží 96 hodin.

Od předání informace o úmrtí miminka v děloze do okamžiku porodu může někdy nastat mnohem delší doba než 96 hodin (dny až týdny). Realita dobré praxe říká, že rodiče by měli být informováni o potřebě rozhodnout se o pohřbu v ještě běžící graviditě. Z podpůrného hlediska pečující týmy i rodiče často nesou řešení těchto otázek ještě před samotným porodem velmi obtížně. Je tedy otázkou, zda by lhůta 96 hodin neměla být v těchto případech počítána až od okamžiku porodu.

Pokud se rodina rozhodne své dítě pohřbít, kontaktuje vybranou pohřební službu. Ta zabezpečuje převoz tělíčka dítěte ze zdravotnického zařízení a následně domlouvá s rodinou jednotlivé kroky na základě jejich přání. 

Pohřbením se rozumí buď uložení ostatků dítěte do hrobu nebo hrobky, nebo jejich zpopelnění. Samotný pohřeb je pak přechodovým rituálem rozloučení a může mít dle rozhodnutí rodiny různé formy (např. uložení popela na hřbitově, jeho rozprášení, pomník, vzpomínkové místo, atd.).

Doklady nutné ke sjednání pohřbu:

• doklad totožnosti objednatele pohřbu
• rodný list dítěte
• List o prohlídce zemřelého, který je zapotřebí k převzetí těla pohřební službou (ev. vlastní formulář, kterým je vypravitel pohřbu k převzetí těla zmocňuje)

Podle zákona o zdravotních službách se pitva provádí u všech mrtvě narozených dětí.

Lékař, který ohledá tělo, může rozhodnout o neprovedení pitvy, pokud je příčina smrti zřejmá nebo pokud si rodiče pitvu výslovně nepřejí.

Rodiče mohou sdělit přání o neprovedení pitvy ošetřujícímu lékaři a zdravotnický personál uvede jejich nesouhlas písemnou formou do zdravotnické dokumentace matky.

Zdravotníci by měli ohledně provádění pitvy poskytnout dostatek informací, aby se rodiče mohli poučeně a zodpovědně rozhodnout.

Důležité informace pro rodiče:

• Anatomicko-patologická pitva, která bude provedena, může objasnit příčinu úmrtí dítěte. Může také odhalit, jestli se jednalo o problém, který by mohl mít vliv na případná další těhotenství.
• Může se stát, že pitva přesnou příčinu úmrtí neurčí, ale přesto může některé příčiny vyloučit.
• Pitva může přispět ke zkoumání příčin, z jakých miminka umírají, a tak napomoci tomu, aby se předešlo dalším úmrtím.
• Zdravotníci sdělí, kdy a kde bude pitva provedena, případně zodpoví otázky k tomu, jak se pitva provádí a jak dlouho trvá (pro rodiče může být důležité pochopit, že samotná pitva zabere 2 hodiny, ale zpracování odebraných vzorků a jejich vyhodnocení může trvat až několik měsíců).
• Je vhodné sdělit i to, co se bude s tělem dít dále (například, že si ho převezme pohřební služba a že to je možné hned po provedení pitvy a není třeba čekat na její výsledky).
• Zdravotníci rodině před odchodem z porodnice předají informace o tom, kdo, kdy a jakým způsobem jim předá výsledky pitvy.
• V rámci perinatální paliativní péče je možné rodičům nabídnout, že před pitvou mohou dítě obléci, zabalit do deky nebo k němu položit hračku. V takovém případě by měl personál zajistit, že tyto věci bude mít dítě u sebe (nebo na sobě) i po pitvě.

Rodina se v porodnici rozhodne, zda pojmenuje své dítě či nikoliv.

Rodný list dítěte vydává matrika té obce, kde se dítě narodilo. Veškeré potřebné dokumenty s rodinou vyřídí přímo v nemocnici k tomu kompetentní pracovníci.

Zákonná lhůta na vystavení rodného listu je 30 dní. Úmrtní list se v tomto případě nevydává. 

Dítě mrtvě narozené zapíše matrikář jen do knihy narození. Vydaný rodný list není doslovným výpisem z matriční knihy (tj. neobsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize, mimo jiné také, že jde o dítě mrtvě narozené). Ministerstvo vnitra doporučuje tento údaj do poznámky vydaného rodného listu dítěte automaticky neuvádět z důvodu citlivosti tohoto údaje. Příslušné orgány veřejné správy v případě potřeby údaj, že jde o dítě mrtvě narozené, zjistí nahlédnutím do agendového informačního systému evidence obyvatel.

Do poznámky rodného listu lze na žádost matky (rodičů) uvést, že se jedná o mrtvě rozené dítě. 

Záleží na společné domluvě, zda si rodný list převezme matka (rodiče) osobně nebo zda bude tento matriční doklad zaslán poštou (doporučeně do vlastních rukou). V některých případech matrikáři zasílají vyhotovený rodný list automaticky doporučeně poštou (za předpokladu, že veškeré podklady pro zápis do matriční knihy a vystavení rodného listu byly matrice k dispozici). V některých případech, byť zatím spíše málo četných, zavedly úřady v místě, kde je porodnice, veřejnou službu spočívající v donesení rodných listů přímo do porodnice (pokud zde maminka ještě je).

Doklady potřebné k vyzvednutí rodného listu:

• hlášení o narození dítěte
• doklad totožnosti rodičů (občanský průkaz, pas, u cizinců povolení k pobytu)
• oddací list, pokud jsou rodiče oddáni
• prohlášení o jménu a příjmení dítěte (pokud se rodiče rozhodnou dítě pojmenovat)

Pokud miminko zemřelo před narozením a rodiče nejsou sezdaní, otec může být v rodném listu uveden pouze za předpokladu, že bude předloženo souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti.

Pozn. K předložení příslušných dokladů doplňujeme, že s odkazem na § 81a zákona o matrikách doklad, který je jinak třeba předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. 

Zdroj: Text byl konzultován s Odborem všeobecné správy, Odd. matrik a ověřování Ministerstva vnitra ČR, jakožto gestora zákona o matrikách 

Úmrtní list se v tomto případě nevydává. 

Celou oblast řeší příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.

Pokud má maminka splněnou zákonnou dobu pojištění pro klasickou mateřskou dovolenou (MD), tak má nárok na 14 týdnů MD. Pokud stihla na MD nastoupit už před porodem, tak má nárok na vyčerpání zbývajících počtu týdnů po porodu. Zároveň MD nikdy nesmí být ukončena dříve než 6 týdnů po porodu. V případě, že maminka na MD nastoupit před porodem nestihla, má nárok na celých 14 týdnů od data porodu.

Pokud se maminka rozhodne, že po uplynutí 6 týdnů po porodu a před uplynutím celkové doby MD 14 týdnů, se chce vrátit do práce a MD ukončit, je to možné. Musí o tom vyrozumnět zaměstnavatele a ten následně příslušnou OSSZ.

Po celou dobu náleží peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Příslušná OSSZ musí být informována o narození mrtvého dítěte, aby ukončila PPM ve správný čas.

O zkrácené době čerpání PPM by měl být informovaný i zaměstnavatel.

Otcovská dovolená od 1. prosince 2022 náleží po dobu 14 dnů rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození. Nástup na otcovskou  dovolenou v takovém případě nastává dnem, který si pojištěnec sám určí v období šesti následujících týdnů.

Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na otcovskou splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Otec dítěte musí být zapsán v jeho rodném listě. Rodiče nemusí být sezdaní.

Otcovská z důvodu úmrtí dítěte náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. V případě, že by bylo narozené dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, lhůta pro nástup na otcovskou z důvodu úmrtí dítěte se o tyto dny hospitalizace prodlužují. Den nástupu si určí otec podle své potřeby.

Otcovská z důvodu úmrtí dítěte náleží jen jednou i v případě, že se současně narodí více mrtvých dětí.

Žádost o dávku podává:

• zaměstnanec před nástupem na čerpání dávky u svého zaměstnavatele (ten ji neprodleně předá po skočení podpůrčí doby příslušné OSSZ),
• OSVČ u příslušné OSSZ, u které je registrována, po skončení 14ti denní péče (přesněji podpůrčí doby).

Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“, který je k dispozici i na kterékoliv OSSZ. V případě nároku na otcovskou při úmrtí dítěte není povinnost předkládat úmrtní list dítěte.

Další informace na stránkách ČSSZ: Otcovská – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

V případě potřeby může další člen domácnosti zůstat doma s maminkou po porodu nebo s dětmi do 10 let při potřebě ošetřování těchto zmíněných. O ošetřovném rozhoduje ošetřující lékař a poskytuje se v maximální délce 9 dní.

Dlouhodobé ošetřování je až na 90 dní, za předpokladu, že je splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně 4 po sobě jdoucích kalendářních dnů (počítá se i první a poslední den hospitalizace), a předpokladu, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů.

V případě, že po ukončení mateřské dovolené není maminka fyzicky nebo psychicky připravena vrátit se zpátky do práce, může obvodní lékař nebo gynekolog rozhodnout o dočasné pracovní neschopnosti. 

Stejně tak je maminka odkázána na dočasnou pracovní neschopnost hned po porodu v případě, že jí nevzniká nárok ani MD ani dočerpání RD.

Při dočasné pracovní neschopnosti náleží mamince nárok v průběhu prvních 14 dní na náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne dále nárok na dávky nemocenského.

Nemocenské dávky lze pobírat po dobu až 380 dní (s případným možným prodloužením), záleží však na rozhodnutí lékaře, kdy dočasně pracovní neschopnost ukončí.

Tuto oblast řeší příslušný Úřad práce.

Nezaměstnanost

Obrátit se na Úřad práce může být jednou z možností řešení situace u maminek bez práce nebo u těch, které se po perinatální ztrátě z nějakého důvodu nemohou vrátit do původního zaměstnání.

Pozn.: Existují i další možnosti řešení situace, např. když maminka zůstane doma se starším dítětem jako „osoba celodenně pečující o dítě“ (zde už ovšem platí jiné nároky na další dávky finanční podpory jako hmotná nouze apod.)

Evidence uchazečů o zaměstnání

V evidenci je nezaměstnaný veden, dokud znovu nenastoupí do zaměstnání. Zdravotní pojištění po dobu evidence na úřadu práce hradí stát.

Sociální pojištění není hrazeno. Doba, po kterou je maminka vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, se však započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, kdy mamince náleží podpora v nezaměstnanosti.

Výhodné je přihlásit se do evidence do 3 pracovních dnů (stejná lhůta platí i pro nahlášení pracovní neschopnosti).

Podpora v nezaměstnanosti

Základní podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je získání v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

Podmínku předchozího zaměstnání lze splnit i započtením náhradní doby
zaměstnání, za kterou se považuje doba:
– přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
– pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
– osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
– osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby
ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem
o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své
potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro
účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
– výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy
dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace
Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě
smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby
překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
– osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o
sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
–  trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast
na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění,
pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost
úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená
karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné
lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění.

U opakované nezaměstnanosti má na nárok vliv, zda žadatel vyčerpal celou podpůrčí dobu a zda získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění (alespoň 3 měsíce / 6 měsíců, pokud vyčerpal celou podpůrčí dobu).

Výše podpory

• Procentuální část z čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání nebo vyměřovacího základu.
• První dva měsíce to činí 65 % z této částky, další dva 50 % a poté do konce podpůrčí doby 45 % (platí pouze v případě, že zaměstnání bez vážného důvodu ukončil žadatel sám nebo dohodou se zaměstnavatelem).
• Měsíční maximální výše podpory v nezaměstnanosti 2025 je 26 163 Kč.

Délka podpůrčí doby

Délka podpůrčí doby je stanovena u osob do 50 let na 5 měsíců, od 50 do 55 let na 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců.

Zprostředkování zaměstnání

Vždy je nutné zažádat o zprostředkování zaměstnání. Nelze žádat jen o podporu v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Nelze ani žádat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby byla splněna podmínka pro poskytnutí sociální dávky.

Tuto hmotnou dávku řeší Úřad práce.

Po uplynutí mateřské dovolené nevzniká nový nárok na rodičovskou dovolenou (RD) a rodičovský příspěvek (RP).V případě, že je v rodině starší dítě, na které rodiče pobírali před potratem rodičovský příspěvek a nestihli ho dočerpat, mohou si zbytek jednorázově vybrat nebo se k němu vrátit a zbytek dočerpat.

V případě úmrtí miminka před porodem nárok na porodné nevzniká.

Pokud rodina stihla učinit rozhodnutí ve lhůtě 96 hodin a pohřbívají své dítě, mají nárok na pohřebné, které činí 5000 Kč. Žádost o pohřebné se může podat až do 1 roku od pohřbu.

Žádost podává ten, jehož jméno figuruje na faktuře z pohřební služby (tzv. vypravitel pohřbu), popř. osoba, která má k tomuto úkonu od vypravitele plnou moc. 

Vyplněný formulář se podává na místně příslušné pobočce Úřadu práce, žádost lze podat i prostřednictvím elektronické identity občana Elektronická komunikace (uradprace.cz).

Spolu s formulářem je třeba dále doložit:

• průkaz totožnosti žadatele
• doklad totožnosti žadatele
• rodný list dítěte
• faktura za vystavení pohřbu
• doklad o zaplacení faktury
• doklad o zpopelnění nebo uložení do hrobu