Úmrtí dítěte po porodu

Projděte si seznam nejčastěji řešených úkonů, které je nutné v této životní situaci vyřídit. Kliknutím na jednotlivé položky se otevře pole, kde najdete podrobnější informace, jak postupovat nebo co bude k vyřízení potřeba.

Rodiče se musí v době 96 hodin od úmrtí miminka rozhodnout, zda své dítě pohřbí.

Pokud rodiče nejsou o této lhůtě informováni a lhůta uběhne bez vyjádření rodičů, dítě je zpopelněno a uloženo do společného hrobu v rámci sociálního pohřbu. 

Lhůta začíná běžet od okamžiku předání „Listu o prohlídce zemřelého“.

Pokud se rodina rozhodne své dítě pohřbít, kontaktuje vybranou pohřební službu. Tato zabezpečuje převoz tělíčka dítěte ze zdravotnického zařízení a následně domlouvá s rodinou jednotlivé kroky na základě jejich přání. 

Pohřbením se rozumí buď uložení ostatků dítěte do hrobu nebo hrobky, nebo jejich zpopelnění. Samotný pohřeb je pak přechodovým rituálem rozloučení a může mít dle rozhodnutí rodiny různé formy (např. uložení popela na hřbitově, jeho rozprášení, pomník, vzpomínkové místo, atd.).

Doklady nutné k sjednání pohřbu:

  • doklad totožnosti objednatele pohřbu
  • rodný list a úmrtní list dítěte
  • List o prohlídce zemřelého, který je zapotřebí k převzetí těla pohřební službou (ev. vlastní formulář, kterým je vypravitel pohřbu k převzetí těla zmocňuje)

Pitva se provádí u dětí zemřelých do 18 let věku. Pokud tedy dítě zemřelo až po narození a okolnosti smrti nejsou jasné, bude provedena tzv. zdravotní pitva, kterou vykonává soudní lékař. 

Od zdravotní pitvy může poskytovatel provádějící pitvu upustit, pokud se příčina smrti prokáže jako zřejmá při dodatečném odborném posouzení. 

Rodiče mohou sdělit přání o neprovedení pitvy ošetřujícímu lékaři a zdravotnický personál uvede jejich nesouhlas písemnou formou do zdravotnické dokumentace.

Zdravotníci by měli ohledně provádění pitvy poskytnout dostatek informací, aby se rodiče mohli poučeně a zodpovědně rozhodnout. 

 

Důležité informace pro rodiče

  • Pitva může objasnit příčinu úmrtí dítěte. Může také odhalit, jestli se jednalo o problém, který by mohl mít vliv na případná další těhotenství.
  • Může se stát, že pitva přesnou příčinu úmrtí neurčí, ale přesto může některé příčiny vyloučit.
  • Pitva může přispět ke zkoumání příčin, z jakých miminka umírají, a tak napomoci tomu, aby se předešlo dalším úmrtím.
  • Zdravotníci sdělí, kdy a kde bude pitva provedena, případně zodpoví otázky k tomu, jak se pitva provádí a jak dlouho trvá (pro rodiče může být důležité pochopit, že samotná pitva zabere 2 hodiny, ale zpracování odebraných vzorků a jejich vyhodnocení může trvat až 10 dní). Je vhodné sdělit i to, co se bude s tělem dít dále (například, že si ho převezme pohřební služba a že to je možné hned po provedení pitvy a není třeba čekat na její výsledky).
  • Zdravotníci rodině před odchodem z porodnice předají informace o tom, kdo, kdy a jakým způsobem jim předá výsledky pitvy.
  • V rámci perinatální paliativní péče by mohlo být rodičům nabídnuto, aby si před pitvou dítě oblékli a zabalili do deky nebo k němu položili hračku. V takovém případě by měl personál zajistit, že tyto věci bude mít dítě u sebe (nebo na sobě) i po pitvě.

Rodný list dítěte vydává matrika té obce, kde se dítě narodilo. Veškeré potřebné dokumenty s rodinou vyřídí přímo v nemocnici k tomu kompetentní pracovnice/ík. Zákonná lhůta na vystavení rodného listu je 30 dní. 

Záleží na společné domluvě, zda si rodný list převezme matka/rodiče osobně nebo zda bude tento matriční doklad zaslán poštou (doporučeně do vlastních rukou). V některých případech matrikář/ka zasílá vyhotovený rodný list automaticky doporučeně poštou (za předpokladu, že veškeré podklady pro zápis do matriční knihy a vystavení rodného listu byly matrice k dispozici). V některých případech, byť zatím spíše málo četných, zavedly úřady v místě, kde je porodnice, veřejnou službu spočívající v donesení rodných listů přímo do porodnice (pokud zde maminka ještě je).

 

Doklady potřebné k vystavení rodného listu

Pozn. K předložení příslušných dokladů doplňujeme, že s odkazem na § 81a zákona o matrikách doklad, který je jinak třeba předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. 

  • hlášení o narození dítěte
  • doklad totožnosti rodičů (občanský průkaz, pas, u cizinců povolení k pobytu)
  • oddací list, pokud jsou rodiče sezdaní
  • prohlášení o jménu a příjmení dítěte

 

Pokud se dítě narodilo živé a později zemřelo, je potřeba matrice předložit k výše uvedeným i následující dokumenty: 

 

Pokud se dítě narodilo mimo manželství a otec není znám:

    • rodný list matky
    • prohlášení o jménu a příjmení dítěte
    • rozsudek o rozvodu manželství (pokud je matka rozvedená)
    • úmrtní list manžela (pokud je ovdovělá)

 

Pokud se dítě narodilo mimo manželství a bylo určeno otcovství:

    • prohlášení o určení otcovství, případně rozhodnutí soudu o určení otcovství
    • rodné listy obou rodičů

Pokud se dítě narodilo z umělého oplodnění:

    • písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění souhlas, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb.

(zdroj informací: https://perinatalnihospic.files.wordpress.com/2019/04/brozcc8curka-final-web-optimized.pdf)

 

V případě, že se dítě narodilo živé a až následně zemřelo (nejedná se tedy o mrtvě narozené dítě), tak příslušný matriční úřad zapisuje dvě matriční události:

  1. narození do knihy narození (na základě Hlášení o narození dítěte) a následně vystaví rodný list
  2. úmrtí do knihy úmrtí (na základě Listu o prohlídce zemřelého) a následně vystaví úmrtní list

Doklady potřebné k vystavení úmrtního listu

  • List o prohlídce zemřelého (část B1, na matriku jej předává poskytovatel zdravotních služeb – tedy nemocnice, v níž došlo k úmrtí či kde byla provedena pitva, nebo lékař, který list vystavil)
  • průkaz totožnosti osoby, která žádá o vydání úmrtního listu
  • rodný list dítěte

Pokud se rodina rozhodne vypravit děťátku pohřeb, může vystavení úmrtního listu vyřídit také pohřební služba.

Pokud má maminka splněnou zákonnou dobu pojištění pro klasickou mateřskou dovolenou (MD), tak má nárok na 14 týdnů MD. Pokud stihla na MD nastoupit už před porodem, tak má nárok na vyčerpání zbývajících počtu týdnů po porodu. MD nikdy nesmí být kratší než těchto 14 týdnů celkově a nikdy nesmí být ukončena dříve než 6 týdnů po porodu. V případě, že maminka na MD nastoupit před porodem nestihla, má nárok na celých 14 týdnů od data porodu.

V případě, že miminko zemře těsně před uplynutím této doby, tak mamince náleží ještě 2 týdny MD ode dne úmrtí miminka.

Po celou dobu náleží peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Příslušná OSSZ musí být informována o situaci, aby ukončila PPM ve správný čas.

O zkrácené době čerpání PPM by měl být informovaný i zaměstnavatel.

Otec dítěte má nárok na otcovskou dovolenou po dobu max. 7 dní v kuse života dítěte, ve chvíli, kdy dítě není hospitalizováno.

V případě potřeby může další člen domácnosti zůstat doma s maminkou po porodu nebo s dětmi do 10 let při potřebě ošetřování těchto zmíněných. O ošetřovném rozhoduje gynekolog nebo ošetřující lékař a dává se na max. 9 dní.

Dlouhodobé ošetřování je až na 90 dní, ale základní podmínkou je, že ošetřovaná osoba musí být před rozhodnutím o ošetřovném minimálně 7 dní v kuse hospitalizována.

V případě, že po ukončení mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené není maminka fyzicky nebo psychicky připravena vrátit se zpátky do práce, může obvodní lékař rozhodnout o dočasné pracovní neschopnosti.

Prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti pobírá maminka náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. dne pak pobírá dávky nemocenské.

Nemocenské dávky lze pobírat po dobu až 380 dní, záleží však na rozhodnutí lékaře, kdy dočasně pracovní neschopnost ukončí.

Tuto oblast řeší příslušný Úřad práce.

Nezaměstnanost

Obrátit se na Úřad práce může být jednou z možností řešení situace u maminek bez práce nebo u těch, které se po perinatální ztrátě z nějakého důvodu nemohou vrátit do původního zaměstnání.

Pozn.: Existují i další možnosti řešení situace, např. když maminka zůstane doma se starším dítětem jako „osoba celodenně pečující o dítě“ (zde už ovšem platí jiné nároky na další dávky finanční podpory jako hmotná nouze apod.)

 

Evidence uchazečů o zaměstnání

V evidenci je nezaměstnaný veden, dokud znovu nenastoupí do zaměstnání. Zdravotní pojištění po dobu evidence na úřadu práce hradí stát.

Sociální pojištění není hrazeno. Doba, po kterou je maminka vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, se však započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, kdy mamince náleží podpora v nezaměstnanosti.

Výhodné je přihlásit se do evidence do 3 pracovních dnů (stejná lhůta platí i pro nahlášení pracovní neschopnosti).

 

Podpora v nezaměstnanosti

Základní podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je získání v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

U opakované nezaměstnanosti má na nárok vliv, zda žadatel vyčerpal celou podpůrčí dobu a zda získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění (alespoň 3 měsíce / 6 měsíců, pokud vyčerpal celou podpůrčí dobu).

 

Výše podpory

  • Procentuální část z čistého průměrného výdělku v posledním zaměstnání nebo vyměřovacího základu.
  • První dva měsíce to činí 65 % z této částky, další dva 50 % a poté do konce podpůrčí doby 45 % (platí pouze v případě, že zaměstnání bez vážného důvodu ukončil žadatel sám nebo dohodou se zaměstnavatelem).
  • Měsíční maximální výše podpory v nezaměstnanosti 2020 je 19 389 Kč.

 

Délka podpůrčí doby

Délka podpůrčí doby je stanovena u osob do 50 let na 5 měsíců, od 50 do 55 let na 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců.

 

Zprostředkování zaměstnání

Vždy je nutné zažádat o zprostředkování zaměstnání. Nelze žádat jen o podporu v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Nelze ani žádat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby byla splněna podmínka pro poskytnutí sociální dávky.

Po uplynutí mateřské dovolené nevzniká nový nárok na rodičovskou dovolenou (RD) a rodičovský příspěvek (RP). V případě však, že je v rodině starší dítě, na které rodiče pobírali před porodem miminka RP a nestihli ho dočerpat, tak se k němu po ukončení mateřské mohou vrátit a zbytek dočerpat.

Pokud mamince nevznikl národ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nevznikl, tak má nárok na čerpání alespoň poměrné částky rodičovského příspěvku na miminko do té doby, než zemře.

Dávka se vyřizuje na Úřadu práce.

Vzniká při porodu živého dítěte a ve chvíli, kdy příjmy rodiny v posledním čtvrtletí před porodem miminka nebyly vyšší než 2,7-násobek životního minima.

Na první narozené dítě vzniká nárok porodného 13000 Kč, na druhé dítě 10000 Kč.

Dávka se vyřizuje na Úřadu práce.

Pokud rodina stihla učinit rozhodnutí ve lhůtě 96 hodin a pohřbívají své dítě, mají nárok na pohřebné, které činí 5000 Kč. Žádost o pohřebné se může podat až do 1 roku od pohřbu. 

Dávka se vyřizuje na Úřadu práce.

Žádost podává ten, jehož jméno figuruje na faktuře z pohřební služby (tzv. vypravitel pohřbu), popř. osoba, která má k tomuto úkonu od vypravitele plnou moc.

 

Potřebné doklady k žádosti o pohřebné:

  • žádost o příspěvek (formulář je dostupný na Úřadu práce)
  • doklad totožnosti
  • rodný list dítěte
  • úmrtní list dítěte
  • fakturu za vystavení pohřbu
  • doklad o zaplacení faktury
  • doklad o zpopelnění nebo uložení do hrobu

I novorozenec může vlastnit majetek. Může se jednat o majetek, který může získat dokonce i před svým narozením (např. člen rodiny mu daruje pamětní minci). Pokud se dítě narodí živé, ale následně zemře, tento (darovaný/zděděný majetek) mu již patří a stává se následně pozůstalostí, která je předmětem dědictví.

Co se děje s pozůstalostí po dítěti, které zemřelo?

Po smrti každého člověka se provádí tzv. řízení o pozůstalosti, jehož průběh se řídí zákonem o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.). Toto řízení se bude provádět i v případě, kdy zemře dítě krátce po porodu, jelikož není vyloučeno, že dítě ještě před svou smrtí nabylo určitý majetek. Přestože takové případy se v praxi nebudou objevovat příliš často, může dojít rovněž k tomu, že dítě bude mít dluhy – např. proto, že na něj přešly jako dědictví po některém z předků.

Řízení o pozůstalosti zahajuje soud, jakmile se dozví, že určitý člověk zemřel. O smrti člověka se soud dozví např. na základě úmrtního listu, který mu zašle matrika, nebo oznámení ze strany nemocnice, kde osoba zemřela. Řízení bude zahájeno automaticky; tedy i bez toho, aby k tomu někdo z rodiny zemřelého nebo jiná osoba podávala návrh.

Informace významné pro vyřízení pozůstalosti, které tyto osoby mají, jsou na výzvu povinny sdělit. Pro případ úmrtí dítěte však zákon obsahuje výjimku z tohoto pravidla: pokud je zemřelou osobou nezletilé dítě, které nepochybně nezanechalo žádnou pozůstalost, výše uvedené úkony ke zjištění informací se neprovádějí – je totiž zjevné, že by tyto úkony byly zbytečné a zatěžující pro pozůstalé.